|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2021 byla velká část věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Alespoň občas téměř tři pětiny (59 %) lidí doma zavařují a přibližně třetina (35 %) lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba. Téměř polovina (49 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 6 % v bytě nebo na balkóně. Polovina (50 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, 29 % chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 19 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat. Více než dvě pětiny (42 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Sběr plodů: (ne)tradiční strategie získávání potravin ve městě?
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Rypáčková, Pavla (oponent)
Výzkum sběru plodin z volné přírody představuje v zahraničí poměrně nový fenomén. V Česku se naopak jedná o běžnou záležitost s dlouholetou tradicí, ze strany vědecké komunity jí ale prozatím nebyla věnována větší pozornost. Z tohoto důvodu se touto činností zabývá následující diplomová práce. Skládá se ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia sběru plodin. Dochází zde k seznámení se s trendem samozásobitelství obecně jak u nás, tak v zahraničí. Podstatná část teoretického rámce se zabývá množstvím a typologií sbíraných plodin, důvody sběru, charakteristikami sběračů aj. Nastiňuje také problém interpretace západních akademiků o sběru plodin v postkomunistických podmínkách jako o strategii přežití. V druhé části se práce snaží pomocí smíšeného výzkumu zjistit, jaká je tradice sběru plodin v českých podmínkách v posledních desetiletích, kdo se sběru věnuje a jaké jsou důvody a motivace ke sběru. Pomocí analýzy statistických dat a metody rozhovorů je potvrzeno, že sběru se věnují lidé nejrůznějších demografických a socioekonomických charakteristik a motivací rozhodně není špatná ekonomická situace či potravinová nejistota. Práce tedy do jisté míry oponuje západnímu diskurzu o sběru plodin v postkomunistických podmínkách. Klíčová slova:...
|
|
|
Food self-provisioning in Russia: case study of Moscow and Saratov
Nenashev, Daniil ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Rypáčková, Pavla (oponent)
Domácí produkce potravin v Rusku: případová studie Moskva a Saratov Abstrakt Hlavním cílem této práce je zjistit specifika domácí produkce potravin v Rusku. Práce se snaží zachytit hlavní rysy v problematice "samozásobitelství", zaměřené na rozdíly mezi hlavním městem - Moskvou - a periferním městem - Saratovem. V teoretické části práce byly zvažovány odlišné náhledy na domácí produkci potravin zejména v Evropě. Výzkumná část této práce vychází z polostrukturovaných rozhovorů s 20 respondenty, 10 z Moskvy a 10 ze Saratova. Výzkum se snažil zjistit, jaké jsou hlavní důvody k tomu, aby si lidé pěstovali potraviny samostatně, a co motivuje lidi, aby se samozásobitelství věnovali v "ruských" podmínkách. Výsledky potvrdily hypotézy, že důvod k pěstování potravin závisí především na ekonomické situaci v oblasti pobytu respondenta. Důležitou roli hrají rovněž klima a kvalita půdy. Klíčová slova: domácí produkce; potraviny; samozásobitelství; Rusko
|
host ::
RSS.